Popis
Monografie se zaměřuje na problém, který obvykle není spojován se středověkou filosofií: otázku aktivity subjektu v jeho kognitivním vztahu ke světu, a to především na rovině smyslového vnímání. Toto zkoumání se opírá o texty tří františkánských myslitelů 13. a 14. století: Rogera Bacona, Petra Oliviho a Petra Auriola. Zvláštní důraz je kladen na františkánský kontext jejich teorií, jakož i na různé způsoby, jimiž se vyrovnávali s dědictvím řecké a arabské tradice optiky, reflektované v latinské Evropě od 13. století.
